Hans Magnus Enzensberger

Rozhněvaný mladý muž, výtržník, chameleon, exemplární postava moderního humanismu - to je jen krátký výčet vizitek literární kritiky jednoho muže. Výčet jeho působnosti ale také není malý: autor řady básnických sbírek, esejista, vydavatel a překladatel poezie, romanopisec a autor divadelních a rozhlasových her a televizních a filmových scénářů.

Také je nositelem dvaceti literárních děl. Rodák z bavorského Allgäu Hans Magnus Enzensberger patří rozsahem své činnosti mezi nejvšestrannější osobnosti současné německé literatury. O básnictví a literatuře přednášel na univerzitách v Ulmu, ve Frankfurtu nad Mohanem a ve Spojených státech. Sám studoval literární vědu, jazyky a filosofii na německých univerzitách i pařížské Sorbonně. V 60. letech byl lektorem ve významném nakladatelství Suhrkamp ve Frankfurtu, kde dodnes řídí edici světové poezie.

Do literatury vstoupil jako "rozhněvaný mladý muž" roku 1957 sbírkou "Obrana vlků", vzpourou proti zatuchlému prostředí poválečného Německa. Ale i v dalších knihách se projevilo to, co kritika postřehla už v samých začátcích: analytický, logický mozek, enormní znalosti, senzibilita vůči politické a sociální skutečnosti, talent a formální mistrovství. Zdůrazňuje tři specifika jeho tvorby: sepětí poezie a politiky, zájem o přírodovědná témata a přesvědčení, že poezie a věda mají společné kořeny. Básně a úvahy na toto téma nalezneme především v legendárních "Třicetisedmi baladách z dějin pokroku" v knize "Mauzoleum" (vyšla v roce 1975) a ve svazku básní a esejů "Elixíry vědy" (2000). Třetí charakteristika se týká Enzensbergerova zájmu o moderní poezii. Když v roce 1960 vydal "Muzeum moderní poezie" - 351 básní téměř stovky v Německu neznámých básníků z celého světa - v originálu i překladu, hodnotila kritika vysoko jak tento prvořadý umělecký počin ("Orbis pictus moderní poezie"), tak Enzensbergerovo překladatelské umění - v rozsahu 12 jazyků.

Provokujícímu tónu své první sbírky "Obrana vlků" zůstal Enzensberger věrný. Svědčí o tom nejen jeho knihy politických esejů, ale například i článek v časopise "Der Spiegel" na počátku války v Perském zálivu, v němž přirovnal Saddáma k Hitlerovi a který redakce doprovodila fotografiemi obou diktátorů a "zdvíhacích holčiček" - řečeno Škvoreckého terminologií. V roce 2003 vydal Enzensberger svoji zatím poslední sbírku "Dějiny oblaků" s podtitulkem "99 meditací".