Středa, 28. dubna, "Co jsem viděl"

Čtvrtek, 29. dubna, "Mlčící prorok"

Pátek, 30. dubna, "Pavučina"

Aharon Appelfeld (Izrael)

Narodil se v roce 1932 v Černovicích v Bukovině (nyní Ukrajina). V roce 1941 byl deportován do koncentračního tábora v Transmistrii na Ukrajině a oddělen od svého otce (matka zahynula na začátku války). V roce 1944 byl osvobozen Rudou armádou a dva roky nato emigroval do Izraele (tehdejší Palestiny). Vydal na dvacet knih včetně titulů Badenhein 1939, Nesmrtelný Bartfuss, Věk divů, Kateřina, Hlubší než zoufalství, Obrácení, Železnice, Vše, co jsem miloval a Příběh života. Primo Levi o něm napsal: "Mezi námi spisovateli, kteří jsme přežili, má hlas Aharona Appelfelda jedinečný, nezaměnitelný tón, výmluvný právě díky jeho zdrženlivosti." Aharon Appelfeld žije v Jeruzalémě.

Edna O'Brien (Irsko)

Narodila se roku 1932 v Twamgraney v Irsku. Vyrůstala ve venkovské domácnosti, záhy však odjela do Dublinu a inspirována romány Jamese Joyce zvolila dobrovolné vyhnanství v Londýně jako jedna z nejvýraznějších osobností irské literatury dvacátého století. První román Venkovská děvčata (později rozvinutý v trilogii, jejíž druhý samostatný díl vyšel česky pod názvem Děvče se zelenýma očima) přinesl mladé autorce v roce 1960 všeobecné uznání, třebaže v Irsku byl zakázán pro "nevhodný" důraz na sexualitu a kritický pohled na postavení žen v irské společnosti. V rodné farnosti byla dokonce kniha spálena. Rozporuplný vášnivý vztah k Irsku je tématem opakovaných literárních návratů do vlasti ve většině dalších jejích děl, i dosud posledním románu V lese. Edna O'Brien žije a tvoří v Londýně.

Jeffrey Eugenides (USA)

Narodil se v roce 1960 v Detroitu. Jeho "krátká, téměř dokonalá prvotina Sebevraždy panen zůstává věrná duchu řecké tragiky a sborového sebeobětování mladých hrdinek". Eugenidesův první román Sebevraždy panen z roku 1993 byl přeložen do patnácti jazyků a zfilmován režisérkou Sophií Coppola. Jeho nový román Middlesex, který pokrývá celá desetiletí, se zabývá záhadou identity. Podle Deníku New York Times je jeden ze tří nejlepších amerických románů vydaných v minulém roce, "svého druhu genetická informace" ve formě příběhu vyprávěného hermafroditním hrdinou". V době, kdy se účastnil loňského ročníku PWF Praha, jej zastihla příjemná zpráva - za román Middlesex získal Pulitzerovu cenu. Jeffrey Eugenides žije v Berlíně.

Jiří Gruša (ČR)

Narodil se roku 1938 v Pardubicích. Je významným představitelem české kulturní a politické scény. Do literatury vstoupil básnickou sbírkou Torna, počátkem 70. let měl problémy s tehdejšími československými úřady kvůli své grotesce Mimmner aneb Hra o Smrďocha a v roce 1978 byl za šíření samizdatového vydání svého románu Dotazník zatčen. Jako signatář Charty 77 byl v roce 1982 donucen k emigraci a usadil se v Bonnu. Po sametové revoluci se vrátil do Bonnu znovu, když byl v roce 1991 jmenován velvyslancem České republiky v Německu. V roce 1997 krátce působil jako ministr školství, v současné době je českým velvyslancem v Rakousku. Mezi jeho díla psaná česky i německy patří romány Královský gambit, Doktor Kokeš a Janinka, básnické sbírky Der Babylonwald a Grušas Wacht am Rhein a loni vydaná sbírka úvah Česko - návod k použití. Jiří Gruša sídlí ve Vídni.

Michael March (USA)

Narodil se roku 1946 v New Yorku. Vystudoval dějiny na Columbia College a pak přesídlil do Evropy, kde vydal tři básnické sbírky: Goyas, Když tančila a Mizení. Přeložil básně Zbigniewa Herberta Barbar na zahradě a pro britská nakladatelství Penguin a Picador připravil k vydání dvě antologie poezie a prózy spisovatelů východní Evropy pod názvy Dítě Evropy a Popis jednoho zápasu. K vydání jsou připraveny básnické sbírky Modrý popel, modrý plamen a Nenávratně. Je prezidentem Festivalu spisovatelů a žije v Praze.

Robert Menasse (Rakousko)

Narodil se roku 1954 ve Vídni, kde i nyní žije. Vystudoval germanistiku, filozofii a politologii ve Vídni a Salcburku a brzy se zařadil mezi přední německy píšící spisovatele a kritické (a ktitizované) esejisty své generace. V osmdesátých letech působil na univerzitě v brazilském Sao Paolu. Za knihu Blažená léta, křehký svět byl poctěn cenami Heimita von Doderer a Nadace německého průmyslu: kritika ji zahrnula chválou jako nejvýznačnější román evropské prózy začátku 90. let. Kromě románové trilogie Smyslná jistota (Sinnliche Gewissheit, 1988) shrnující díla Blažená léta, křehký svět a Čelem vzad (Schubumkehr, 1995) napsal také několik svazků filozofických a společensko-politických úvah, nejnověji Hloupost je vlastností moci. V roce 2000 mu bratislavský Kalligram vydal esej o rakouské identitě nazvanou Krajina bez vlastností. O rok později mu vyšel zatím poslední román Vyhnání z pekla, následován v roce 2002 divadelní hrou Národní divadlo.

Ludvík Vaculík (ČR)

Narodil se roku 1926 v Brumově na Moravě. Déle než čtyři desítky let glosoval český kulturní a politický život ve svých pronikavých fejetonech v Literárních novinách. Romány Sekyra a Morčata a výbor esejů vydaný pod názvem Šálek kávy s mým vyšetřovatelem mu přinesly mezinárodní věhlas jako jednomu z nejpozoruhodnějších autorů své generace. Počátkem 80. let vyšel nejprve v samizdatu Český snář, autobiografická žánrově smíšená próza zaznamenávající události roku 1979. V deníkovém románu Jak se dělá chlapec se Vaculík odklonil od věcí politických a veřejných a vstoupil do složitějšího světa osobních vztahů. Od roku 1989 pak publikoval mimo jiné vzpomínkové knihy Moji milí spolužáci, Nepaměti a Výstup na Praděd a v roce 2002 soubor fejetonů Poslední slovo. Žije v Praze.

Robert Stone (USA)

Narodil se roku 1937 v Brooklynu a vyrůstal ve West Side na Manhattanu. Sloužil u amerického námořnictva jako zpravodaj a byl krátce novinářem ve Vietnamu. Jeho první román Zrcadlová síň získal Cenu nadace Williama Faulknera, román Žoldáci získal Národní knižní cenu. Román Vlajka pro úsvit obdržel knižní cenu Los Angeles Times. Jeho zatím posledními knihami jsou Děti světla, Outerbridge Reach, sbírka povídek Bear a jeho dcera a Brána v Damašku. Robert Stone žije v New Havenu v Connecticutu a v Key Westu na Floridě.

Herta Müller (Německo)

Narodila se v Rumunsku v roce 1953. Poté, co odmítla spolupracovat s Ceauşescovou Securitate, přišla o místo učitelky a opakovaně musela čelit různým výhrůžkám. V roce 1987 se jí konečně podařilo emigrovat. Napsala mimojiné romány Pas (1992) a Země zelených švestek (1993). Herta Müller získala nejprestižnější německé ocenění za literaturu Kleistovu cenu. Nyní žije v Berlíně.

Spiros Vergos (Řecko)

Narodil se roku 1945 v Aténách. Po nástupu diktatury v roce 1967 byl nucen opustit Řecko a několik let strávil v politickém exilu, žil ve Švýcarsku, Anglii a Nizozemí. Po pádu diktátora v roce 1975 se vrátil do Atén, založil vydavatelství a pracoval jako novinář. Žurnalistice se věnoval i poté, co začátkem osmdesátých let vstoupil do diplomatických služeb. Později byl jmenován tiskovým poradcem pro Evropskou komunitu a NATO v Bruselu. Politická kariéra a manželství s Češkou ho v roce 1994 přivedla na Řecké velvyslanectví do Prahy. Vydal tři sbírky poezie - jeho první sbírka básní Anonymity byla vydána v roce 1972, následovaly Výpověď o smrti (1978) a Kořeny v čase (1996). Kniha esejů Mezitím vyšla v roce 1990. Po působení ve funkci kulturního atašé v Praze zastával tentýž post v Mexiku, nyní pracuje v Aténách na kulturních projektech.